Stobory 2 postavy

Bárt Zlom, Starosta Maurice (Všechovští)

Představitel mocného obchodnického rodu Všechovských. Zastánce pragmatismu, tedy pokud na řešení problému nestačí jeho hrdost. Bavíme-li se o jeho rodu, je záhodno zmínit, že Maurice Všechnovského velmi ovlivnil jak jeho otec, tak jeho děd. Oba zatvrzelí odpůrci rodu Klášťských. Velká část nenávisti, kterou si Starosta snad ani neuvědomuje, ke Klášťským je pěstována již od mládí. Zbytek tvoří soutěživost mezi ním a velitelem stráží, ta se táhne již od mládí. Pomyslnou třešničkou na dortu je Mauricův velký zájem o Marii - Medardovu dceru. Není nutné zmiňovat jaký názor na jejich sňatek velitel stráží má. Názor samotné Marie by za zmínku stál, pokud by se jí ovšem Maurice ptal.

To na čem Starostovi opravdu záleží je jeho pověst mezi ostatní šlechtou. Už takhle se na něj nafoukaný Baron ze Stobor utrhuje, že má prý chudé město. To se mu to mluví, když má na svých pozemcích zlatý důl! Není samozřejmě důležité, aby se každý měl dobře. Důležité je aby to tak vypadalo. Krásně zalidněné město. Chraň bůh aby lidé začali z jakéhokoliv důvodu odcházet.

Jakožto jediný syn svého otce vyrůstal Maurice v dostatku a ví, že nikdo nemá právo mu cokoliv upírat.

Úvod do hry: Včera to byla opravdu dlouhá noc. Mlhavé vzpomínky se trochu vyjasňují a tvůj pocit, že je něco špatně, dostává konkrétní tvary. Pamatuješ si vyděšenou tvář toho idiotského velitele stráží. Svého syna jak tě rychle a hrubě odvádí domů oba jste potřísněni krví. Něco jsi tehdá v ruce třímal. Co to ale bylo? Tvůj zrak padne na noční stolek ušpiněný krví. Nůž? Ne! Ne, ne ne! To nemůže být pravda. Počkat! Ten není můj!

Najednou z venčí zaslechneš své jméno. Hlas který už je nějakou dobu z povzdálí slyšet, ale kterému jsi dosud nevěnoval pozornost. Zas a znova jako dotěrný zvonek si ten hlas zní a na tvou bolest hlavy nebere zřetel. Možná by jsi se tam měl jít podívat…

Vztahy s ostatními postavami:

Draug, velitel stráží Medard: Arogantní a pedantský hňup. Voják toho nejhoršího druhu, ten který svou hloupost vydává za disciplínu. Nejhorší je, že většina lidí se nechala touto maskou oklamat. Z jeho zkostnatělého přístupu k řešení problémů beze špetky osobní invence se ti dělá na nic. To, že je z rodu Kláštských už jen dokresluje skutečnost co je zač.

Alfirin, Marie - dcera Velitele stráží: Sám sobě jsi často namlouval, že tvá náklonnost k ní je dílem rozumu. Sňatek s prvorozenou dcerou významného člena rodu by mohl rodiny svázat pevněji. Ať se to někomu líbí, nebo ne. Hluboko v srdci však pravdu znáš, miluješ ji! Co na tom, že jsi ji vídal od mládí. Narostla v překrásnou mladou dívku, srdce poskočí, jen se na ni podíváš.

Nashren, Malcolm - tvůj syn: Je to skoro jako rodinná tradice. Jediné dítě v rodině - syn. Pořád si říkáš jestli to byl dobrý nápad, poslat svého jediného syna sloužit ke strážím. Dozvídat se šťavnaté detaily rodiny Kláštských z první ruky, ano to byl plán! Navíc to vypadalo jako blahosklonné smířlivé gesto. Jediný problém je ten kluk. Člověk z něj kloudnou větu nedostane. Když už konečně vypráví co vyslechl, je jasné, že nemá tušení, které informace jsou důležité a co jsou jen plky.

Kéž by s mohl on a Marie vycházet lépe. Navíc se po včerejším incidentu (který si však stále moc nepamatuješ) chová obzvlášť podivně.

Cíle:

Přežít

Očistit své jméno a upevnit svou pozici vládce města.

Provdat se za Marii.

Spřátelit Marii se svým synem.

Zabránit odlivu lidí z města.

Marie, dcera velitele stráží

Již od dětství byla Marie temperamentní. Ráda si hrála s dřevěnými tréninkovými meči svého otce. Kdo ví? Možná to bylo způsobeno tím, že její otec si původně přál syna. Po smrti tvé matky se však mnohé změnilo. Přestala si hrát s meči a její otec se jí začal věnovat. Začal jí vyprávět historky o rodu Všechovských. Zlých a utlačitelských mocnářích, kteří vydělávají na tvrdé práci ostatního lidu. Ti, kteří chtějí aby se jim celý svět klaněl a to na základě nějaké staré smlouvy. Marii se velice líbila představa, že by se jí někdo klaněl. Záviděla Malcolmovi (starostově synovi) jeho hezké zlatem vyšívané róby a služebnictvo, které se za ním každou chvíli toporně táhlo. Přestože byl Malcolm velký podivín, ze kterého hlásku nedostanete, byl velmi oblíbený. To byla síla moci.

Marie vyrostla v krásnou mladou dívku a dětské ideály se tváří v tvář realitě rozplynuly. Tedy až na jeden, sen o moci. To jak chutná si poprvé vyzkoušela, když se jí na jednom Stoborském plese začal Maurice dvořit. Byl téměř galantní a splnil by každý její rozmar, který byl v jeho silách. Nezaujal ji starosta samotný, ten pro ni byl nadále odpudivým starým mluvkou. Zaujalo ji to, že i mocní mají své slabosti a ona jich nyní hodlá využít!

Úvod do hry: Opilý starosta, který ryje do okenic strážnice znak rodiny Všechovských. Kdo by to byl řekl, že s opilými muži se manipuluje ještě lépe než na plese? Navíc to mohl být skvělý vtip. Kdyby se do toho nevložil Malcolm. Ten podivín co nemluví. Už takhle s ním není žádná zábava a ten truhlík zkazí i tohle. Teď z toho kouká pěkný malér.

Včerejší noc, kdy se starosta Maurice zase pro jednou opil a zase si to namířil k tobě, aby utrousil pár oplzlých poznámek a učinil pár nevhodných návrhů, jsi dostala nápad. Slíbila jsi mu polibek, pokud nožem který od tebe dostane, vyryje na strážnici znak svého rodu. V duchu jsi skoro viděla jak se na to bude otec tvářit. Jsi ráda, když ho můžeš pozlobit, aniž by o tom věděl.

Všechno se, ale zvrhlo tak jak by nikdo nečekal. Malcolm, který čekal na stráži, skočil na svého otce a začali se bít. Do toho vyšel ze strážnice tvůj otec a myslel, že mu starosta usiluje o život. Ach, co teď?

Bárt, starosta Maurice: Když jsi byla malá, Maurice byl ten ošklivý strýček, se kterým se nemluví. Teď když dospíváš a chápeš jisté náznaky, připadá ti Maurice navíc oplzlý a pěkně nechutný. Jenomže je to starosta! Může každému říkat co má dělat, a to ti velmi imponuje. Jen kdyby neměl ty stařecké skvrny na rukou. Alespoň ho můžeš občas trochu pokoušet a vyzkoušet nějaké ženské triky. Vždyť víš jak moc se mu líbíš. Kéž by ve městě byl někdo hezčí a mladší…

Draug, tvůj otec a velitel stráží Medard: Tvůj otec, který tě vždy vychovával k tomu aby jsi nepoklekala před mocí Všechovských. On sám je velmi nenávidí, což ty sama říct nemůžeš. Nesoudíš lidi podle toho jak se narodili, spíše podle toho jak se chovají k tobě a k ostatním. A když už se bavíme o chování, tvůj otec je trochu suchar. To je důvod, proč ho ráda zlobíš - aby s ním byla alespoň nějaká zábava. Proto jsi i vlastně z počátku začala mluvit s tím starým páprdou Mauricem.

Nashren, starostův syn Malcolm: Je na něm prostě něco divného. Jestli to je divný smrad co z něj jde, to že málo mluví, nebo to jak moc se zajímá o to co má na sobě, nevíš. Jisté je, že z něho nekouká někdo kdo by se mohl stát předmětem tvých romancí.

Cíle:

Přežij

Získej zpět dýku, kterou jsi dala starostovi včera v noci.

Sveď události včerejšího večera na někoho jiného.

Najdi pro sebe vhodnou partii a domluv sňatek.

Draug, velitel stráží Medard

Vždy rovný a čestný, nebo si to o sobě alespoň myslí. Voják každým coulem, který miluje jasně daná pravidla. Ať už se jedná o vojenský nástup, nebo výchovu dcery - vše musí mít svůj řád. Šušká se, že je konzervativní a uzevřený novým myšlenkám. On sám by o sobě řekl, že používá pouze prověřené postupy.

Rod Všechovských považuje za utlačitele a antagonistické figurky, které je nutno dostat na kolena. Hlavní představitel znepřáteleného rodu starosta Maurice je jeho sokem již od útlého věku. Kde on využíval své konexe a šarm, Medard byl nucen dohánět tvrdou prací. Ta se samozřejmě vyplatila, nyní je na uznávaném postu velitele stráží.

Vztahy s ostatními postavami:

Bárt, Starosta Maurice: Rozmazlený spratek, který nedostal rozum ani v pokročilém věku. To jak vede celé město je k pláči. Svou neposlušnost rozkazů nadřízených, vydává za invenci. Kdyby si každý dělal co se mu zlíbí, nebyla by žádná koordinace, žádné velení, žádný řád! Jen dav do sebe zahleděných domýšlivců. Jeho úřad je nejsvévolnější místo v celém městě. Úředníci pobíhají od nikud nikam, poslouchají toho kdo křičí nejhlasitěji, rozumné návrhy se ignorují. Tedy pokud některé z nich vůbec rozumné jsou. A Starosta sám? Není žádné tajemství, že bez lahve se ani nezvedne ráno z postele. Pokud má to štěstí, že by se v ní probudil.

Drzost, která nezná mezí, jasně dokázal při nárokování tvé jediné dcery. Ten muž se snad zbláznil!

V tuto chvíli jsou síly mezi vašimi rody vyrovnané. Pokud však zatlačíš na správných místech, je možné starostu zkompromitovat nejen mezi lidmi, ale také mezi představiteli jeho rodu. Pak už je jen dílem dobré politiky, aby jsi byl oficiálně pověřen správou města.

Nashren, Malcolm starostův syn: Do dnes vidíš jak se starosta tvářil světoborně a také blahosklonně, když před davy ohlásil, že dá svého jediného syna ke strážím. Průhlednější rozhodnutí byste hledali těžko. Chudák kluk, nejen, že zprvu plně nepochopil svou roli donašeče. On také naprosto není typ člověka, který se hodí do armády. Dělá mu problém i ten nejjednodušší vojenský úkol. Jen díky konexím byl schopen projít přijímacími testy.

Osvítila tě sama můza, když jsi hocha jmenoval svým osobním strážcem. I když strážce je trochu silný výraz, pro někoho kdo nosí víno a uklízí tvou pracovnu. Byla potřeba spousta času a trpělivosti, než jste nalezli společnou řeč.

Vaše malá večerní událost s jeho otcem v hlavní roli ho, zdá se, velmi ovlivnila. Ačkoliv je to nečekané, začal sám pracovat na vyšetření toho, co se tu noc stalo. Nyní je důležité zajistit, aby došel ke správnému výsledku.

Alfirin, Tvá dcera: Po té nešťastné smrti své ženy, jsi nalezl nový smysl života ve výchově své dcery. Miluješ ji, jak jen otec může milovat svou dceru.

Její bujná nátura a hyperaktivní chování je však pro tebe břímě. Malé město, ve kterém žiješ, neskýtá ty správné formy vyžití pro mladou dámu. Díky tomu nyní musíš řešit  hulvátského starostu, nárokující si její ruku.

Úvod do hry: Tak takhle velký a ctnostný Pan Starosta řeší své problémy? Vraždou! Včera večer, kdy byl opět na mol, se připotácel ke strážnici s nožem v ruce. Věděl, že budeš, jako obvykle pracovat dlouho do noci. Nebýt Malcolma, který mu zastoupil cestu a hrubě ho odvedl vyspat se z kocoviny, bůh ví co by se stalo. Hned ráno vyjdu na náměstí a všem povím co se stalo, tentokrát už se z toho ten ožrala nevykroutí! A kdo ví? Možná nakonec budu starostou já. Dávalo by to jedině smysl, po tolika letech věrné služby.

Cíle:

Přežít

Zkompromitovat starostu a převzít vládu nad městem

Ochránit svou dceru

Zabránit odlivu lidí z města

Nashren, Strážný a syn Starosty Malcolm

Řekněme si to na rovinu. Že by jsi měl svého otce významně rád, to se říci nedá. Není to nenávist, je to spíše...znuděnost? Už od mládí ti říkal snad každé dvě hodiny jak významným členem rodiny jsi. Že prý jsi nástupce a kdesi cosi. Nudné řeči o nudných politických věcech. Už ho ani neposloucháš. Dobře víš, že bude mluvit buď o sobě, té otravné Marii, věcech na sebe, nebo politice. Pokud by jsi měl z těchto témat vybírat, mluvil bys nejraději o pěkném oblečení. Kožených vysokých černých botách, které jsi dostal od strýce. Nebo o svém novém naleštěném meči, který nosíš všude s sebou. Meče jsou pěkná věc, jen je třeba dát pozor aby jílec ladil se zbytkem šatstva! Z tohoto důvodu jsi se posledních pár let dožadoval k byť sebemenšímu svátku nového meče. Tvůj otec mylně usoudil, že se zajímáš o vojenství a přihlásil tě k místní stráži. Blbec! Copak neví, že když se meč tasí, veškeré kouzlo je ta tam? Člověk aby se bál dožadovat nových bot, aby ho jeho otec okamžitě nepřihlásil do ševcovského učení!

Ačkoliv tě jeho “dobrá zpráva” velmi zdrtila a pohoršila, přijímací testy ke strážím jsi zvládl velmi snadno. Nejspíš je to přirozený talent k důležitým věcem, který máte v rodině.

Poté co jsi složil strážní přísahu a byl jsi zařazen do kasáren s ostatními rekruty, došel jsi k názoru, že se jedná o krutý žert. Někdo z tvých příbuzných si z tebe patřičně vystřelil! Copak je hodno syna samotného Starosty aby čistil latríny a každé ráno vyběhl na mráz cvičit?

Naštěstí si někdo včas uvědomil jak velkou chybu udělal. Než jsi stačil sám zjednat pořádek, zjevil se velitel stráží Medard. Otec tě před ním varoval, nejen, že je hlavním představitelem rodu Klášťských (což je samo o sobě dost špatné). On je prý také sodomita a bezvěrec! Jeho stinné stránky se však zatím neprojevily a jediné co Medard učinil, bylo že tě jmenoval svým osobním strážcem! Konečně někdo rozpoznal tvé kvality. Být osobním strážcem rozhodně není jen tak. Člověk musí mít veliký odhad, například jakou barvu bude jeho velitel mít ten den na sobě. Medard je v tomto nanejvýše nepředvídatelný a už několikrát se stalo, že jste k sobě absolutně neladili!

Kromě, tvých problémů s ošacením, se stala ještě jedna zvláštní věc. V podvečer tvého jmenování osobním strážcem, si na tebe tvůj otec našel čas, že prý si chce promluvit. Bylo to opravdu zvláštní. Tentokrát se z počátku tvářil, že naslouchá tomu co říkáš. Nejen to. Ptal se na detaily jednotlivých událostí, které se ti ten den staly. Ač byly jeho otázky podivné a nechápal jsi co jimi sleduje, potěšil tě jeho zájem. A to Natolik, že sis ani nevšiml kdy sklouzl ke svým klasickým prázdným chválám a řečem o nástupci rodu.

Dny ve službě míjely a čas strávený s Medardem se nezdál býti ztrátou. On sám ti dal pár zajímavých tipů na nové šaty. Ty jsi se mu svěřil s tím, jaký je tvůj otec zabedněný ničema. Nerad to uznáváš, ale nalezli jste společnou řeč.

Úvod do hry: Zdá se, že tvůj otec si dnes opět neodpustil lahvinku. Bylo to opravdu zlé, skoro jako v den tvého jmenování. Pobíhal po náměstí a svým nesrozumitelným blekotáním obtěžoval občany, kteří se vyběhli do noci podívat, co se děje. Na chvíli však jeho hlas ztichl a ze vzdálené tmy se ozvalo chichotání a zanícený hovor. Z druhé strany než by jsi čekal, se vynořil tvůj otec. Plížil se, nebo alespoň dělal to co by se v jeho stavu plížení mohlo podobat. V ruce měl nůž! Polil tě studený pot. S podivným úšklebkem a mírným pochechtáváním zamířil přímo ke strážnici, kde byl skrze okna vidět Medard. Vyběhl jsi! Dorazil jsi k němu akorát když byl u dveří. Zmobilizoval jsi všechny síly, aby jsi mu nůž vytrhl. Během vašeho zápasu, plného skřeků a nechtěných říznutí se za vámi dveře otevřely. V nich stál zmatený velitel stráží. Na chvilku vše utichlo, stáli jste tam, v němém úžasu. První kdo se vzpamatoval, jsi byl ty sám. V nastálé absurdní situaci jsi popřál veliteli dobrou noc a svižně jsi odtáhl otce domů. Z pořezané ruky ti kapala krev.

Nyní je ráno a ty jsi doma, přemýšlíš o včerejšku a nevíš co si o tom máš myslet.

Vztahy k ostatním postavám:

Bárt, Starosta - tvůj otec: Od doby co jsi byl jmenován se ti věnuje podstatně více. Avšak léta jeho upovídané ignorace mu nemůžeš odpustit lusknutím prstů. Kéž by každý váš večerní rozhovor nekončil jeho obvyklou nudnou přednáškou. Zmíněné přednášky jsou navíc čím dál tím dřívější a jeho otázky repetitivní. Aby jsi ukojil jeho zvědavost, začal jsi si odpovědi vymýšlet.

Včerejší večer tě úplně vykolejil. Co měl znamenat jeho ozbrojený čin? Zrovna když jsi mu začínal věřit on se rozhodně zabít jediného člověka se kterým se můžeš bavit?

Draug, Velitel stráží Medard: Od malička jsi byl vychováván ve víře, že Všechovští nejsou víc, než vaši služebníci a ještě ke všemu velmi špatní. To, že tě Medard učinil svým osobním strážcem jsi bral za samozřejmost. Je jejich povinností sloužit.

Avšak po několika rozhovorech a společných zážitcích jsi zjistil, že tomu tak možná není. Je to hrůzné zjištění, ale možná je celá vaše společnost postavena na nesprávných základech.

Marie, dcera velitele stráží: Marie sem, Marie tam. Už jí nemůžeš ani cítit! “A to Marie…”, “Kdybys byl marie…”, “Jak mi říkala Marie...” tato slova už jsi slyšel od otce tolikrát, že je nemůžeš vystát. Jen se o ní začne mluvit a odcházíš. Přitom na ní nic není, to ty sám jsi přece mnohem vnímavější, elegantnější a bystřejší! Vždyť ona ani neví co si pořádně vzít na sebe! Jistě by na svou svatbu dorazila v černém.

Její neohrabanost a zabedněnost je určitě tím, že je z rodu Všechovských. Ona představuje všechno to, co ti o Všechovských otec říkal.

Cíle:

Přežít

Vyšetřit co a proč se stalo včerejší noci.

Zdiskreditovat Marii

Info: Tvůj popis postavy si místy protiřečí, je to z jedné části dáno tvým vztahem k některým postavám. Z části druhé to je dáno tvou vlastní nejistotou. Během hry můžeš pochopitelně postavu dovést k názoru jednotnému.

Šibřík - Verbíř jménem Kašpar von Braun

Protřelý a mazaný velitel žoldáckého bratrstva Sto mečů. Ač by jste si ho snadno mohli splést s pobudou, jeho zápal a rychlý jazyk snadno kompenzují ztráty na vzhledu. Mezi lordstvem a vyšší společností je považován za nejnevypočitatelnější prvek na bitevním poli. A když už je řeč o bitvách, jen s těží by jste hledali hlubší studnici bitevních historek. A je jedno jestli takových, ve kterých někoho podvedl, nebo naopak slavně zvítězil. Mezi jeho nejoblíbenější zážitek, ač jej pokaždé vypráví trochu jinak, patří situace, kdy se nechal najmout baronem ze Stobor a zároveň jeho sokem vévodou černomosteckým. Během následujícího měsíce, nechal obě půlky své armády inscenovat boj a sám si žil jako pán z dvojnásobné sazby. Deset (Nebo jich bylo víc?) bitev bez jediné ztráty!

Je zvyklý užívat života plnými doušky, pokud ho zrovna jeho sestra nemírní. Svou starší sestru má však velmi rád a možná se jí i trochu bojí.

Úvod do hry: Kdosi za tebou poslal svého zástupce. Už začátek vaší spolupráce vypadal slibně, tučný obnos peněz za dobytí malého města jménem Stobory. Část předem, přesně tak to máš rád. Tvá armáda je však v tuto chvíli značně prořídlá a je nutné obejít vesnice a naverbovat místní sedláky.

V zemi jsou prý nyní nuzné poměry, říká se, že občanská válka je na spadnutí. Ideální! Vejdeš do toho chudého zadku jménem Všeklasy a spustíš už tolikrát hrané divadlo. Ve své řeči, stačí zmínit jak se tady s rýčem v ruce mají špatně a jak snadné živobytí je býti žoldákem. Vystoupení pak okořeníš řečmi o slávě a bohatství. Prvním rekrutům hned vydáš malý žold a pochybovačný zbytek ještě rád přileze na hostinu, kterou v zápětí uspořádáš!

Info: Velkou část mužů, jsi poslal ke Stoborům, aby připravili tábor a obhlédli stoborskou obranyschopnost. Jeden z tvých velitelů, má za úkol tě průběžně informovat.

Rozhodování: Jediné co Verbíře opravdu zajímá, je záchrana vlastní kůže. Všechno ostatní je podřadné. Tedy až na peníze a alkohol (což spolu úzce souvisí). Jakákoliv smlouva je podle něj spíše doporučení, životy jeho mužů mají spíše symbolickou hodnotu.

Vztahy k ostatním hráčům

Ivet - Tvá žena...ehm chci říct sestra. Nesnesitelně ambiciózní. Ano je pravda, že nebýt jí byli bychom ještě tleli na statku a okopávali brambory. Avšak všechno má své meze! Na vedoucí pozici bratrstva by mě ani nenapadlo pomýšlet, nebýt jí. Vlastně ani nevím jak se nám povedlo, vyšvihnout se až sem…a nechci to vědět.

Krys - Kdo je tenhle nabubřelý náfuka? Chová se povýšeně, tváří se jako kdyby snědl výkal bůh ví koho. Tvůj odhad na lidi, ti říká, že by sis na něj měl dát pozor.

Bárt - No to se podívejme. Pan starosta v neoblibě. Proč? To není důležité! Tohle jsem viděl už mockrát. Chvilku se ještě bude plácat ve své funkci a pak půjde na pranýř. Teď je jen důležité z toho vytěžit co nejvíc. Topící se stébla chytá a tak by bylo možné jej využít pro získání rekrutů pro tvou armádu. Ovšem pozor, dobře víš, že moc velké bratříčkování s někým kdo jde ke dnu nemusí ke konci dne přinést nic dobrého.

Draug - Fuj! Tohle je přesně případ, vygumovaného vojenského idiota. Postel umí ustlat na sto způsobů. Jeho kartáček na zuby je po ránu urovnán ve správném úhlu, ale co se týče velení armádě, nestojí to za nic. Takoví jako on jsou jedině k smíchu.

Alfirin - Óóó ahoj děvčéé! Co holka jako ty, dělá v takovéhle díře?

Ostatní postavy zatím neznáš, což se samozřejmě může změnit.

Cíle:

Přežít

Naverbovat co nejvíce lidí (nejlépe z řad hráčů)

Získat ve městě co nejlepší pověst.

Zjistit kdo tě najal a proč.

Foxess, sestra Kašpara von Braun, členka žoldnéřského bratrstva Sto mečů

Co si jen pamatuješ, se ti říká Liško. Už od mládí. Pokud mluvíme o tvém mládí, nemohu nezmínit tvé neslavné začátky. Zarostlé pole, brambory a starost o nemocnou matku. Budoucnost žádná. Buď se o sebe postaráte nebo zemřete. S mladším líným bratrem na krku to vypadalo spíše na druhou variantu.

Kdyby se ovšem neobjevil ošlehaný jinoch zakutaný ve zbroji. Nejdříve jste si mysleli, že se jedná o nájezdníka, vojenského zběha, který přišel vyloupit vaše skromné stavení. Po chvíli se však ukázalo, že je to verbíř. Rozmlouval s tvým bratrem, zda-li se nechce dát k žoldákům, že prý získá čest a slávu. Čest ani sláva však tvého bratra nezajímala, ptal se tedy po jídle. Tu se jinoch rozesmál, že prý i jídla bude dost. Ten hlupáček stále váhal, prý kdo se postará o matku? Musela jsi použít veškerý vliv, který na bratra máš, aby jsi ho popostrčila ke správné věci. Společně jste se pak mohli pustit za slávou a dobrodružstvím. Vyskytl se však problém. Verbíř měl zájem pouze o tvého bratra. Válka je prý na dívku moc krutá. To tě dopálilo. Prý krutá? “Já jsem to nejkrutější co za svůj život potkáš. Budeš rád pokud se mi jednoho dne budeš moct klanět!” zaburácela jsi. Jen málokdo tak pohublý a neozbrojený by měl odvahu řvát na po zuby ozbrojeného cizince ve zbroji. Ohromený voják souhlasil, že vás do armády vezme oba.

Válka však nebyla o nic snazší pořízení než práce na poli. Probíjeli jste se jak to jen šlo. Místy jsi musela svého bratra popostrčit, tak jako když jste se v mládí nechali zverbovat. Díky tvé cílevědomosti a píli se vaše jména stala  v krajině známými. Slavnějšími než jméno vašeho velitele a to nikdy nevěstí nic dobrého.

Pamatuješ si to jako včera. Po příchodu do svého stanu na tebe čekal buclatý v brokátu oděný muž.

“Mám pro tebe dar, Liško.” řekl místní řečí, avšak se silným přízvukem.

“Co by mi mohl cizinec a zloděj, který se vkradl do mého stanu bez pozvání, dát?” zavrčela jsi podrážděně. S takovými jako on se musí jednat přísně.

“Zlato...” řekl a pomalu otevřel truhlu, které sis před tím nevšimla. Tolik zlata na jednom místě jsi ještě nikdy neviděla. Mince byly vyskládané do komínků a úhledně srovnány. Ten oslnivý třpyt, nezapomeneš do konce života.

Poklesla ti čelist a neznámý muž se pousmál.

“Jsou však mnohem cennější věci než zlato.” pravil.

Rychle jsi se vzpamatovala a vrátila jsi se do své role podrážděného žoldnéře: “A to je podle vás co?”

“Informace.” špitl. “Například informace o tom, kdo má dnes večer zemřít.” A to sis myslela, že po bedně plné zlata tě už nic nepřekvapí. Ten večer jsi měla zemřít ty. Stali jste se příliš oblíbenými mezi mužstvem a velitel žoldáků se začal bát, že plánujete převrat. Neznámý ti řekl kdo dostal rozkazem to s vámi v noci skoncovat. To už překvapení nebylo. “To nejcennější, informace, máš ode mne darem, milá Liško. Peníze jsou však pouze půjčka. Půjčka na zaplacení lidí až splatíš krvavý dluh vašemu veliteli a převezmeš velení.” a jak řekl, tak se stalo. Nic na světě však není zadarmo.

Neznámý se zanedlouho vrátil, tentokrát však chování hodného strýčka nechal doma. Peníze se rozkutálely k žoldákům a nové zakázky se nehrnuly tak rychle jak by bylo třeba. Jeho jednání se ti pranic nelíbilo, bylo však opodstatněné. Po dlouhém jednání (rozuměj řvaní) jste se dohodli, že ti nebude počítat horentní úrok ze splatné částky, pokud mu prokážeš laskavost. Vzhledem k tomu, že do velení žoldáckého bratrstva Sto mečů byl dosazen tvůj bratr (ženu by ta zvířata neposlouchala), který o žádné půjčce nevěděl. Bylo nutné na něj opět použít tvůj tak známý vliv.

Z Neznámého se pomalu stával známý, čím se četnost jeho návštěv zvyšovala. O původní vypůjčené částce již nepadlo ani slovo. Rovnou začal rozdávat úkoly, co máš zařídit. Ten zmetek! Ne jednou jsi přemýšlela, že ho prostě necháš zabít a ukončíš tuto komedii. I na toto však myslel. “Jsem jen zaměstnanec Laosské banky, pokud se mi něco stane pošlou za tebou jiného...”

Úvod do hry: Nevyzpytatelnost tvého bratra se opět projevila v celé své kráse. Přišel k tobě celý nadšený, že získal úkol za spoustu peněz. Rovnou ti vtiskl do dlaně hrst zlatých. Ač jsi byla zpočátku nedůvěřivá, vše vypadalo legitimně. Osud má zřejmě smysl pro humor, neboť vaším úkolem bylo vyzkoušet si vaší příhodu z dětství, tentokrát však z druhé strany. Bratr říkal, že vaším úkolem je dojít do města Všeklasy a zverbovat místní vesničany. Ty pak použijete k obléhání města Stobory. Nechápeš proč bylo nutné verbovat, když v armádě máte mužů dost. Na tuto otázku Kašpar mávl rukou a pravil, že prý mají jiné práce dost. Prý stačí, když budeš jen zapisovat lidi, které sežene a vyplácet první žold.

Vztahy k ostatním postavám:

Šibřík, Kašpar von Braun: Tvůj malý bratr, častá oběť tvých nálad a choutek. O tvé půjčce a čachrách se nesmí dozvědět.

Bárt, Starosta města (jméno nevíš): Starostové často bývají na obtíž, pokud se jedná o verbování lidí. Kdo jim bude platit daně, když bude město zet prázdnotou? Již cestou do Všeklas jste zaslechli zvěsti o tom, že starosta má ve městě nějaké problémy. To je naprosto ideální prostředí pro verbování lidí! Čím více jsou lidé znechucení pohlaváry a svou prací, tím snažší je je přesvědčit aby se k vám přidali. Konec konců, ty jsi na tom s bratrem nebyla jinak.

Cíle:

Přežij

Pomoz svému bratrovi naverbovat lidi k útoku na Stobory

Snaž se zjistit co nejvíc o Neznámém a pokud možno vymanit se z jeho moci.

Info: Vezmi si s sebou “pergamen” a brk, na který budeš zapisovat lidi

Krys, vyslanec Laosské Banky

Dlouholetý a významný zaměstnanec Laosské banky. Ač je jeho obličej nepatří mezi nejznámější ve Soběborském císařství, jeho činy jsou veliké dost. Zákulisní hráč, který utváří dějiny. Vždy galantní a štítící se všeho násilí. Tedy pokud by ho měl vykonávat, jinak v tom problém nevidí. Má rád luxus, kterého se ovšem na svých cestách často musí vzdát. O to více si jej ve své destinaci vynahrazuje. Však má na to rozpočet!

Úvod do hry: Povolal jsi tě sám Mercess zvaný Zlatý aby ti zadal tento úkol. Samotný tento fakt dával tušit, že se bude jednat o politiku. To, že v Soběborském Císařství vypukla občanská válka, samozřejmě není náhodou. Je iniciována politikou vedlejších zemí. Každá z nich podporuje buď císaře a nebo odboj. Ten kdo vyhraje, kontroluje celý Soběbor. Císařská armáda pochopitelně nezvládá četné výpady odboje, které vznikají po celé zemi. Navíc jsou vždy podle stejného scénáře. Najatí žoldáci, k nim pár poučených (neplést s vycvičenými) sedláků kteří obsadí strategický bod. Je v zájmu vaší instituce, aby císařství neprohrálo. A s tím i souvisí tvůj úkol.

Tentokrát je strategickým bodem, který se odboj snaží získat, město Stobory. Tato informace se k vám ovšem nedostala včas. V době kdy by jsi mohl dorazit ke Stoborům a třeba i s najatou armádou (kterážto bude zdržovat) bude dávno pozdě. Obléhání by trvalo týdny a mezi tím by jste přišli o další oblasti. Proto je nutné držet se nouzového plánu. Vyrazíš sám do města Všeklasy, které sousedí se Stobory. Ač město zatím působí neutrálně, díky vaším zvědům je známo, že má tendence připojit se k odboji. Vynalož veškeré prostředky, ať už finanční, nebo politické, ke stabilizaci situace ve městě. Toto město pak poslouží jako štít před šířením války dál na západ.

Vztahy s ostatními postavami:

Šibřík, Kašpar von Braun: Už při příjezdu do města tě přepadlo zlé tušení. Oprávněně. Jen co jsi vstoupil do města, zjistil jsi, že nábor žoldáckého bratrstva do odboje, už je v plném proudu. Nábor vede sám Kašpar von Braun, velitel bratrstva Sto Mečů. Často se o něm mluví jako o tajemném a nevyzpytatelném člověku s velmi dobrými konexemi. Bude nutné zjistit kam až sahají.

Ač nikdo neví, že jsi vyslancem banky, je nasnadě postupovat obezřetně. Kdyby se provalilo koho zastupuješ, v nevhodnou chvíli (tím je myšleno během nějaké řezničiny) vrhalo by to nevhodné světlo na tvé zaměstnavatele.

Ivet, Liška: Náhoda ti krásně hraje do karet. Liška je sestra Kašpara von Braun (jak si nyní nechává říkat) velitele žoldáckého bratrstva Sto mečů. Je zároveň velkým dlužníkem Laosské banky. Je dílem osudu, že jsi to byl zrovna ty, kdo půjčku vyřizoval. Hodnota půjčky je samozřejmě tak vysoké číslo, že není možné ji za lidský život splatit. Díky postupně napůjčovaným penězům, mohla Liška prosadit bratra do vedoucí pozice bratrstva a to je přesně důvod, proč byla půjčka uskutečněna. Nyní na ni máš páky, které je možno při vydírá...ehm jednání využít.

Bárt, Starosta Maurice: Místní starosta a továrna na problémy. Bylo jen otázkou času, kdy se něco stane. Ač je obvykle zdrojem pozornosti a miláčkem davů, nyní tomu tak není. Důvody nejsou zase tak důležité. Důležité je, vsadit si na správného koně. Toho který povede město. Toho, kterého potřebuješ získat na svou stranu. Nejen získat, podmanit! Ideálně zjistit nějaký jeho dávno zapomenutý zločin. Půjčit mu hromadu zlata, kterou nebude schopen splatit. Prostě udělat z něj poslušného služebníka!

S největší pravděpodobností svou pozici vládce Maurice neudrží. Nicméně nejsi tak hloupý aby jsi vše sázel na jednu kartu. Nejlepší bude se ke starostovi vůbec nepřibližovat. Lidé mají rádi pomluvy a špatné veřejné mínění je nakažlivé. Mnohem chytřejší bude tajně Mauricemu občas pomoci. Pokud se náhodou stane, že se starosta opět chopí moci, vysvětlíš mu, kdo celou dobu tahal za nitky a pomohl mu, tam kde nyní je.

Draug, Velitel stráží Medard: Karta, na kterou by vsadila většina lidí. Ten který působí čestně a nyní má více vlivu než kdy předtím. Pokud se neunáhlí, město může být jeho. Ty mu s tím samozřejmě můžeš pomoci (a později si tuto laskavost vyzvednout). Jak už bylo řečeno, veřejné mínění je nakažlivé a to platí jak v dobrém, tak ve špatném. Proto je dobrý nápad držet se blízko Medarda a chovat se s přívětivostí přítele z mládí. Vše co bylo řečeno o podmanění v případě Mauriceho, platí samozřejmě i v tomto případě.

Město v sobě skrývá i další postavy, tím že se s nimi seznámíš, si můžeš jedině pomoci!

Cíle:

Nepošpinit své jméno, nebo hůř jméno tvého zaměstnavatele. (S tím souvisí minimální kontakt s lidmi, kteří nejsou v oblibě)

Nejrychleji a nejsnažší možnou cestou upevnit pozici vládce města (kterého je už na tobě) a zkrze něj kontrolovat město.

Získat od Kašpara von Braun veškeré informace o jeho zaměstnavateli a o odboji celkově. Poté ho odstranit. Odstranění musí být provedeno politicky korektně, nesmí se jednat o zločin.